Konec sezony na Lipně

Na Lipně proběhly poslední závody, sezona na naší největší vodní ploše tak skončila. Konalo se tam také školení Hladinové záchranné služby.

Ani druhý pokus o šampionát nevyšel

Ani druhý pokus o uskutečnění šampionátu v lodní třídě Finn nevyšel. Po bezvětří v prvním závodě to samé postihlo i druhý pokus, který se jel na Lipenském jezeře v pořadatelství YC Kovářov jako Pohár zakladatele zdejšího klubu MUDr. Miloše Lázničky. Bohužel tentokrát nevyšlo jeho rčení, že když nikde nefouká, na Kovářově je větru vždy dost.

Rozhodcovský a technický personál YC Kovářov byl na český šampionát třídy Stár jako vždy pečlivě připraven. Bohužel větru stále neumíme poručit.

V první den závodu – sobotu 25. 9. foukal slabý proměnlivý vítr do síly 3 m/s. To umožnilo odjet jednu rozjížďku, když druhou musel rozhodcovský tým Vladimíra Rozsypala pro nedostatek větru zrušit. To bylo v sobotu odpoledne a bohužel do večera jakýkoliv náznak větru nepřišel, a když se to samé opakovalo i v neděli musel být závod ukončen jako pohár s nejnižším koeficientem. To však nijak neubralo na aktivitě pořadatelského sboru, který v čele s předsedou klubu Ing. Milošem Lázničkou již připravuje klub na největší událost příštího roku. Tou bude uspořádání mistrovství republiky lodní třídy Star a následně i velký mezinárodní podnik Mistrovství 17. distriktu s předpokládanou účastí devíti států. „Stary se k nám vrací po mnoha letech, a to nejen naši závodníci, ale jsme rádi za to, že představitelé sedmnáctého jachtařského distriktu vyhodnotili naši vodu a klub jako vhodný pro uspořádání tak velkého mezinárodního podniku,“ byl evidentně spokojený kovářovský klubový předseda Ing. Láznička.

Výsledky:

Třídy Finn (17 posádek)
1. Martin Plecitý (JK Toušeň)
2. Martin Jozíf (YC Pardubice)
3. Martin Vacula (JK Staré Splavy)
 

Lipenští záchranáři se vzdělávali

Ne symbolicky na závěr sezony, ale protože již většině lipenských a nejen jim stárne průkaz hladinových záchranářů uspořádal tentokrát kurz obnovující platnost průkazu, ale především přinášející nejnovější novinky při záchraně životů na hladinách našich jezer a vodních JK Černá v Pošumaví. A byl to kurz vskutku výživný. Mnozí z účastníků se poprvé dozvěděli něco z 32leté historie této záchranářské organizace, u jejíhož zrodu stál především MUDr. Miloš Láznička. „Museli jsme platit vodním záchranářům peníze, které jsme jako sportovní organizace neměli. A tím je těžko sháněli…“ Zdůraznil jeden z otců zakladatelů Hladinářské záchranné organizace Karel Švec.

Adéla Černá vlevo a zájemců o její praktickou záchranářskou výuku.

Po přednáškách z meteorologie i nových pravidel jachtingu Karla Luksche byla nejvýživnější částí přednáška Adély Černé jinak profesí instruktorky záchranářkou na volné vodě a také školitelkou první pomoci. A o její výklad byl z řad sedmdesáti účastníků školení záchranářů takový zájem, že dlouho po přednášce se všichni dožadovali dalších a dalších praktických záchranářských triků a praktik, které by jim samotným pomohly. Výsledkem pak bylo resumé, že další školení by již mělo být dvoudenní s praktickou výukovou částí, potápěním, plaváním a resuscitací.

Poslední vítr na Lipně pro Miloše Homolku

Poslední vítr. Tak se symbolicky jmenovala poslední jachtařská regata na Lipenském jezeře v Černé v Pošumaví. „Sjelo se nám třicet posádek, což je vzhledem ke studenému počasí velice pěkné číslo,“ libovala si ředitelka závodu Lenka Luhanová. Na startu v půl dvanácté foukalo poctivých osm metrů za vteřinu. „Prakticky za celou sezonu jsme na startu tady u nás neměli takový vítr. Takže fajn a mohli jsme spolu s rozhodčí Šárkou Klímovou vytyčit trať závodu z Černé přes Tajvan až za Dolní Vltavici a zpět k nám,“ byl víc než spokojený hlavní rozhodčí Jan Tlášek.

Již na startu při posledním větru na Lipně v Černé v Pošumaví silně foukalo a tak do čela se prodraly rychlé sportovní a jachtařské speciály. První zprava pozdější vítěz Miloš Homolka se svým týmem. 

Již od prvních metrů se kupředu draly sportovní lodě a především závodní speciál Luboše Homolky. Ted se také jako první rozhodcovskému týmu Jana Tláška objevil v hledáčku již po hodině a půl po startu. „Tak to je hodně rychlé!“ Znělo unisono z početného týmu sledovatelů soubojů imposantních jachet, které již zakrátko na nejméně půl roku zakotví v zimních stáních… Ani na posledním závodě se nezapomnělo na rozdělení jachet podle kategoriích. Od startu se na čele držel zkušený Miloš Homolka na závodním speciálu, ale hned za ním se vytvořil houf pronásledovatelů na sportovních jachtách, ale na přeplachtěný speciál nikdo z nich neměl, byť u Dolní Vltavice vítr přitvrdil na dvanáct metrů za vteřinu. V oblíbených pozávodních diskuzích byl tentokrát silný vítr a ne bezvětří či velice slabý vítr, který byl po celou sezonu hlavním tématem.
 

Výsledky:

Závodní speciály:
1. M.Homolka, J. Kölbl

Sportovní lodě:
1. Vachel O. (JK Černá v Poš.)
2. Z. Meškán, Vitoňová
3. A. Záruba

Lodě se šroubem ve vodě:
1. Sklář
2. Polarovič
3. Kotisová (JK Černá v Poš.)

Lodě se šroubem nad vodou:
1. Jermalowicz (Polsko)
2. Nadersbacher (Rakousko)
3. Doležel (JK Černá v Poš.)

Lodě do 6,5 délky:
1. Jegorov (JK Černá v Poš.)
2. Klína P. (JK Černá v Poš.)
3.Trčka M. (Baník Most)
 
Závodem Poslední vítr se nejstarší jachetní oddíl na Lipenském jezeře rozloučil s letošní sezonou, která byla sice kratší než obvykle, ale přeci jenom delší než ta minulá, ale plná mezinárodních i českých šampionátů. Snad ta příští již nebude sužována hygienickými opatřeními a karanténami a snad i vítr bude foukat jako o posledním větru.
Text a foto Petr Vitoň