Popadesáté v Libštátě

Eva Skořepová | 12.02.2020

Zní to až neuvěřitelně, ale již popadesáté se v Libštátě v sobotu 8. února uskutečnilo setkání jachtařů. A bylo opravdu významné! Na pódiu nechyběl téměř nikdo z legendárních osobností českého námořního jachtingu.





 
Organizační tým v čele s Jardou Berntem odvedl obrovský kus práce, když dokázal pozvat všechny tyto osobnosti českého námořního jachtingu od pamětníka Oldřicha Karáska přes Richarda Konkolského, Rudolfa Krautschneidera, Petru a Jiřího Denkovi, Miroslava Račana, Františka Novotného, Karla Zítka, Jaroslava Ročáka, Zdeňka Davídka, Libuši a Karla Hauschke (Kokšovi), Jaroslava Havelku, Zdeňka Sünderhaufa, Jiřího Albrechta, Petra Ondráčka, Igora Piňose, Davida Křížka, Josefa  Dvorského, Zdeňka Žižku, Daniela Bínu, Zdeňka Teubnera, Pavla  Kocourka až po Martina Dolečka.

 

 

 

Bylo mi ctí se všemi těmito skvělými jachtaři a námořníky stát na jednom pódiu, z rukou starosty Libštátu převzít pamětní medaili a podílet se na speciální publikaci k tomuto výročí. Knížka obsahuje zprávu o Libštátském příběhu, seznam všech, kteří v Libštátě vystoupili, fotografickou dokumentaci, stručnou historii námořního jachtingu v Čechách, medailonky vybraných nežijících jachtařů, výběr slavných českých lodí, přehled významných plaveb a událostí v českém námořním jachtingu a příběhy a eseje všech, kteří přispěli.

 


 
Na pódiu také předal člen Výkonného výboru Zdeněk Sünderhauf čestné ocenění zakladateli akce Milošovi Havlíčkovi a pořadateli a hlavnímu organizátorovi Libštátských setkání Jardovi Berntovi.

 


 
Celá akce začala již v pátek v podvečer neorganizovaným setkáním v prostorách SD Libštát. K poslechu, zpěvu a tanci bude hrála country kapela jachtaře Karla Eliáše a promítaly se jachtařské filmy. V sobotu pak byly kromě slavnostního ocenění legend českého námořního jachtingu prezentace a rozhovory se všemi pozvanými výše zmíněnými hosty.
 
V libštátském kině se mezi tím promítaly filmy a prezentace z nejzajímavějších akcí roku 2019: například Druhá česká solo plavba kolem světa Marina Dolečka, Nord West Passage Jirky Denka a Mirka Račana, Země Františka Josefa Zdeňka Žižky, Úspěchy českého regatového jachtingu 2019
 
Od 20.00 hodin následoval Velký námořnický bál. K tanci a poslechu hrála kapela Kaleidoskop. Libštát tentokrát opravdu praskal ve švech – plno bylo v hlavním sále, v kině i v restauraci. Myslím, že všichni, kdo přijeli, si setkání opravdu užili!

 

Jardo díky moc!
Eva Skořepová
Foto Olga Müllerová a Igor Janíček
 
51. Setkání jachtařů v Libštátě se bude konat 13. února 2021 – dejte si to do kalendáře!
 


                      
Historie Libštátského jachtingu


Začalo to v hospodě u rumu. V roce 1967 sedělo pár vesnických kamarádů v libštátské hospodě, klábosilo a pilo rum. Ve chvíli mlčení jeden z nich poznamenal: „To už jsme jako námořníci s tím rumem, akorát nemáme loď.“ „Tak ji postavíme,“ pravil druhý. Tak jo, pravili všichni jako jeden muž a vesnické furiantství začalo pracovat.
 
Tříčlenná parta – bratři Zdeněk a Miloš Havlíčkové a Zdeněk Netřebský, z nichž už žije pouze jeden, si sehnala plány stavby lodě typu Zoška z Polska a s pravým českým fištrónem během jednoho roku postavila legendární ACHÁT, který získal jméno polodrahokamu, nacházejícího se na svazích blízkého Kozákova.

 


 
Při stavbě jim bylo dobré leccos, na madla byla použita trubková držadla, stejně jako elektrické rozvody a další nedostatkový materiál z likvidovaného autobusu, o kompas obrali letadlo Messerschmitt. Divadelní kukátko dostalo zcela jinou náplň – změnilo se na náměrový kompas, prostě pomáhali se všelijak. Výsledkem byla téměř sedm metrů dlouhá námořní jachta určená pro čtyři námořníky, pevná a spolehlivá, která od roku 1969 plula po mnoha evropských mořích a nikdy svou posádku po všechna léta služby na moři nezklamala. 
 
Ta první plavba ACHÁTU byla dost kuriózní – kdepak by tihle nadšenci věděli něco o námořní navigaci, meteorologii, námořních předpisech a dalších vědomostech, které nyní už musí každý jachtař znát. Loď pokřtili na libštátském koupališti, vlakem ho dopravili do Jugoslávie a podle mapy školního atlasu se vydali do Řecka. Dopluli tam a dokázali se vrátit. Jak se jim to podařilo s minimálními znalostmi není dodnes jasné. Zřejmě ocenil jejich nadšení Neptun a přihrál jim celé hrsti štěstí. V tomto roce se na ACHÁTU vystřídalo několik posádek, a tak se začala psát historie libštátského jachtingu.
 
ACHÁT se statečně popral už se zkušenější posádkou s bouřemi na Baltu v roce 1985 při cestě do Helsinek, i když při ní docházelo také k zajímavým situacím. V noci vplul ACHÁT do rybářských sítí, takže nezbylo nic jiného, než je rozříznout a poté svázat. Zdeněk Netřebský zase v domnění, že se spletli v navigaci, odmítl jet na „nějaký pustý ostrovy“ atd. Helsinský přístav zdraví všechny jachtaře vlajkou jejich země a nejprve viděla suchozemci vyvěšený polský symbol, protože správce přístavu se prostě spletl. Trošku mu trvalo, než našel ten správný červenomodrobílý pruh látky. 
 
O rok později vyrazil ACHÁT už s ostřílenými námořními vlky do Osla, do nejsevernějšího
bodu ve své historii. A opět ji úspěšně zvládl. Brázdil několikrát i vlny teplejšího moře – Středozemního. Na jeho palubě se připravilo na daleko delší plavby mnoho 
českých jachtařů. Přinášel radost těm, kteří díky němu propadli moři, i těm, kterým neučarovalo a přineslo zase definitivní rozhodnutí, že mořská hladina není zrovna jejich šálek čaje.
 
Posádky si užívaly spolehlivost lodičky, ale nevyhnuly se ani mnoha kuriózním situacím. Třeba když němečtí policisté zjistili, že ACHÁT nemá vyvěšenu vlajku hostitelské země a odmítli loď pustit z přístavu. A tak se Pepa Kinský bez znalosti jediného německého slova vydal do vnitrozemí a přinesl hned tři. Po skončení této plavby jsme odváželi ACHÁT i jeho sesterskou loď MARII ANNU domů, jenže v Hoyeswerdě jsme kvůli rekonstrukci silnice poněkud zabloudili a ve tři ráno šel opět Pepa burcovat německé policisty, aby nám pomohli. 
 
Zavedli nás ke klenutému mostu, o němž jsme nebyli přesvědčeni vzhledem k výšce nákladu, že ho podjedeme. Německý policista si stoupl za most, rozsvítil pendrek a auto se dvěma loděmi navigoval. Když jsme projeli, utřel si zpocené čelo.
 
Nebo třeba zážitek, kdy němečtí policisté zavřeli Pepka Bažanta a Janu Eichlerovou do cely v domnění, že chtějí jet do zakázané zóny. Jejich tři děti zatím čekaly v autě. Nebo když Pepek Bažant vplouval do Moritzdorfu, kde se v mělkém přístavu napájeli koně. Hulákal na celý přístav: „Sundejte ty plachty nebo zajedu koně!“
 
Když jsme mohli dál než na Greifswaldskou zátoku, vyplul ACHÁT do Dánska. Jana Eichlerová pečlivě navigovala – až uslyšela od kapitána Pepka Bažanta: „Vyflákni se na to, Dánsko je doprava.“ Historky by nebraly konce a všichni, kteří kdy na jeho palubě stáli, si je vždycky rádi vypravují. 
 
Jenže pak ACHÁT začal stárnout. Jeho dřevěné části podléhaly zubu času, začalo v něm být víc mořské vody, než je v každé lodi zvykem. Statečná lodička, na níž se vyučilo tolik námořníků, stála smutně v libštátské loděnici přikrytá plachtou a pomalu odcházela ze světa. Nikdo už o ni nejevil zájem, dokonce se objevily návrhy na její likvidaci. Jenže pak při jednom setkání jachtařů dal liberecký Pepek Bažant nalít několik rumů představitelům oddílu a pronesl historickou větu: „Chlapi, dejte mi ACHÁT a já ho dám do pořádku.“ Hoši po sobě pokukovali a pak si plácli. ACHÁT stál korunu, aby bylo předpisům učiněno zadost, změnil místo pobytu do Liberce, kde na Pepkově zahradě stál tři roky. Po celou tuhle dobu dostával nové dřevěné části vyráběné na koleně, získal nový nátěr, nové bylo i vnitřní vybavení, a hlavně získal nové plachty i povolení k plavbě. Když Pepek skončil, byl to zase pyšný ACHÁT připravený nosit na své palubě všechny, kteří o to stojí. Legenda libštátského jachtingu je nyní na Lipně, jednou za rok jede známý závod „Čtyřiadvacítku“, jinak si na jeho palubě zase užívají všichni, kteří mají rádi ACHÁT, plachty a vítr. 
Jarda Bernt
    


Historie v datech

 

1968 – bratři Havlíčkové a Zdeněk Netřebský zahájili stavbu námořní jachty podle polské kontrukce Zoška. V témže roce byla loď dokončena a nazvána ACHÁT. Křest proběhl na libštátském koupališti. Na plachtě má číslo 29.

 

1969 – první námořní plavba Achátu z Jugoslávie do Řecka a zpět podle mapy ze školního atlasu.

 

1970 – ustaven jachtařský oddíl TJ Jiskra Libštát, do kterého se začali hlásit i přespolní z Liberce.  

 

1970 a 1971 – plavby ACHÁTU na Máchově jezeře, střídaly se posádky přátel a budoucích jachtařů. V Libštátě se uskutečnilo první celostátní setkání námořních jachtařů.

 

1974 a 1975 – plavba ACHÁTU na Greifswaldské zátoce, část posádek absolvovala praktické školení pro kapitánské zkoušky.

 

1976 – ACHÁT na Jadranu v Jugoslávii, posádky se střídaly v termínech dohodnutých v zimě.

 

1977 až 1990 – ACHÁT střídavě na Baltu a v Jugoslávii. 

 

1985 – plavba členů oddílu na ACHÁTU do Helsinek.

 

1986 – kurz námořního jachtingu a příprava ke zkouškám, zkoušky pak v dubnu roku 1987 úspěšně složili další kapitáni. Kurz se opakoval ještě v roce 1988 se stejným výsledkem. Plavba členů oddílu na ACHÁTU do Osla.

 

1988 – výstava v semilském muzeu k 20. výročí zahájení výstavby první klubové lodí ACHÁT.

 

1990 – Plavba členů oddílu na ACHÁTU na Bornholm.

 

1991 – založení TJ Jachting Libštát oddělením od TJ Jiskra Libštát.

 

1992 – historicky první plavba z Livorna do Barcelony s pouze ženskou posádkou.

 

1995 – J. Bažant začíná s rekonstrukcí ACHÁTU.

 

1998 – většina členů Jachtingu Libštát absolvovala kurz pro radiotelefonisty a zkoušky složila 
            na ministerstvu dopravy, dokončena rekonstrukce ACHÁTU, který byl dopraven na 
            Lipno.
2000 – účast Richarda Konkolského na celostátním setkání jachtařů v Libštátě.

 

2005 – každoročně je organizován tábor pro děti spojený s jachtařským výcvikem.

 

2008 – na Orlíku se uskutečnil první prázdninový tábor pro děti s jachtařským výcvikem. 

 

2010 – zahájení plavby Jardy Bernta kolem světa. 

 

2012 – dokončena loď Petra Havlíčka, původně klubová. Na její dostavbu přispěl finančně po  souhlasu členské schůze také Jachting Libštát.

 

www.jachting-libstat.cz

 






nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
SOUHLASÍM VÍCE INFORMACÍ