Mistrovství Rakouska třídy Star

Eva Skořepová | 15.06.2021

Od 11. do 13. 6. se na alpském jezeře Wolfgangsee konal tradiční závod Falkensteintrophy, který letos měl statut mistrovství Rakouska. A česká posádka Michel Maier a Jakub Václavík vybojovala stříbro.


 

Již týden před konáním této tradiční regaty bylo přihlášeno 30 posádek z Rakouska, Německa a ČR. Předpovědi počasí na tyto dny byly velmi nepříznivé, mělo po celou dobu pršet a síla větru měla dosahovat maximálně 5 uzlů.

 

I přes tuto nepříznivou předpověď tři české posádky za slunečného počasí v Českých Budějovicích absolvovaly Covid testy a s optimistickou náladou si jeli letošní Falkensteintrophy užít. Slunečné počasí je doprovázelo až k Mondsee, což je krásné jezero u dálnice hned vedle Wolfgangsee (5 km).

Do Union Yacht clubu Wolgangsee jsme přijeli dle plánu o den předem kolem 14 hodiny tak, abychom stihli nastrojit lodě, lehký trénink a podvečerní registraci s proměřením plachet a lodí. Avšak tamní počasí nás zcela ujistilo, že trénink vynecháme, statečně pršelo a okolní hory byly zakryty šedými oblaky. Nastrojili jsme lodě a soustředili se na registraci a měření, které neproběhlo ani u jedné lodi zcela hladce, ale ten samý den jsme byly do závodu zapsáni a proměřeni. V pátek ráno dorazil zbytek posádek a kolem poledne se konal brífink, na kterém jsme se dozvěděli nejen plán rozhodčích, ale i statistické údaje 26 startujících posádek. Nejmladší účastník 16 let, nejstarší 83, dvě ženy a posádka z nejvzdálenějšího města jela až z Hamburku.

 

 

 

 

Celé dopoledne byla hladina jezera klidná bez známek jakéhokoli větru, ale po 13. hodině se již všichni začali oblékat a vydali jsme se na první start závodu. Vítr v tu dobu vál do 8 uzlů od místního jachtklubu (tedy severní) a v poryvech přeskakoval a sílil až do 12 uzlů. V pátek jsme stihli 2 zhruba 90minutové rozjížďky, po kterých byli průběžně Michael Maier s Jakubem Václavíkem na 3. místě, Tomáš Kramář se Zbyňkem Zankerem na 9. místě a já s bráchou Davidem na místě 17.

 

Ačkoli na další dny byla předpověď stejná, počasí bylo zcela jiné, co však zůstávalo, byl směr větru. V sobotu odpoledne se konaly rozjížďky tři, ve kterých vítr skákal z 12 na 19 uzlů v poryvech. V tento den si Mike s Kubou polepšili o 1 místo a Kraken s Bobíkem poskočili na průběžné 4. místo. Večer násv YCWg čekal slavnostní raut a Freibier Stiegel. Avšak již kolem 10. hodiny jsme všichni uléhali s unavenými těly.

 

V neděli ráno již při snídani při pohledu z okna na mraky a okolní stromy bylo jasné, že dnešní vítr bude ještě silnější. Start byl přesně dle plánu, a to už v 10 hodin dopoledne. Vítr foukal stálých 18 uzlů a do toho „padaly“ ze severních hor na hladinu poryvy o síle 26 uzlů, které byly vidět na poslední chvíli. Na startu byly až metrové rozbité vlny a u návětrné bóje vlny nebyly skoro žádné. Trať byla postavena tak, že i při jízdě „na motýla“ ve skluzu, kdy lodě lítaly po hladině a vanty již začínaly ve větru svištět, se jely 3 kola 120 minut. Po první nedělní rozjížďce jsme s bráchou další rozjížďky z respektu dále neabsolvovali. Již při jeřábování lodě jsme se ujistili, že naše rozhodnutí bylo zcela na místě, motorové čluny začaly do klubu dovážet poškozené lodě, jejich poškození bylo vždy patrné hned na první pohled –  první zlomený stěžeň dovezl Wolfgang Köchert, který takto přišel o medaili. Další Thomas Stelzel, ten jej měl jen ohnutý do hokejky, Andreasi Polankovi praskl boční vant, což způsobilo zlomení stěžně u sálingů a roztržení hlavní plachty. Asi největším smolařem byl Ch. Steinecker, který stěžeň zlomil již v sobotu a druhý ohnul v neděli. Poslední rozjížďku vzdal i Krakens Bobíkem a Maik s Kubou dovezli roztrženou plachtu.

 

Celkové vítězství urval H. Spitzauer s Ch. Nehamerem, Michael Maier s Jakubem Václavíkem i po neúčasti v poslední 8. rozjížďce byli celkově druzí. Po smolném začátku skončil na 3. místě H. Merkelbach s K. Weisem. Bohužel Tomáše Kramáře a Zbyňka Zankera poslední neúčast odsunula ze 4. až na 6. místo, což v takto obsazeném závodě je obrovský úspěch. My jsme při neúčasti v posledních dvou rozjížďkách skončili předposlední, což nás při sčítání škod ostatních posádek vůbec nemrzelo (2 stěžně ohnuté a 5 zlomených).

 

Společně jsme v místním klubu hodnotili celý závod za velmi podařený. Parádně jsme si zazávodili ve velké konkurenci. Potkali jsme spoustu milých a známých jachtařů. V naší české grupě byla bezva legrace. Vyhnuli se nám velké materiální škody. Dlouhodobá předpověď počasí naštěstí pro tento víkend vůbec nevyšla, bylo slunečno a hodně větrno.

 

Jak řekl Kraken, koho STAR baví, ten by neměl tento závod vynechat! Už nyní se těšíme na příští Falkensteintrophy 2022

Jiří Fetterle

 






nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
SOUHLASÍM VÍCE INFORMACÍ