Fabrizio Laser Lazzerini na Jachtařské akademii

Ital se jménem, které ladí s jeho profesi. Bývalý vodák aktuálně trénuje na jednom z nejproslulejších jachtařských spotů v Circolo Vela Torbole na severním okraji Lago di Garda. Má na starosti mládež (14-20 let) na lodní třídě Laser, se svými cca patnácti svěřenci trénuje až 280 dní v roce.

Na jachtařskou akademii dorazil díky organizačnímu úsilí Zdenála Sünderhaufa, získat jej pro přednášku bylo údajně o hodně těžší než se dohodnout se stále zaneprázdněným olympionikem Martinem Trčkou.

Fabrizio hovořil o své práci v klubu, kromě standardních jachtařských tréninků se mladí jachtaři věnují práci v tělocvičně, spolupracují s kondičním trenérem a výživovým poradcem. Pravidelně se zúčastňují fyzických testů. Pro specifické podmínky jachtingu Fabrizzio vytvořil testovací stroj na vyvažování, kde měří pomocí čidel a vlastního software účinnost vyvažování. Fabrizio ukazoval klubový plán sezóny, kde mají zakreslené tréninky, menší regaty a vrcholy sezóny. Ten odpovídá spíše programu pro olympijskou přípravu než klubovému mládežnickému sportu.

Na přednášce zazněly zajímavé poznatky z tréninku. Fabrizio hodně hovořil o tom, že bere na člun postupně závodníky, který na kameru komentuje práci ostatních členů týmu, pak skládají jednotlivé názory dohromady a vznikají tak zajímavé interakce a výstupy. Hodně prostoru bylo věnováno třídě Laser, na videozáznamech jsme viděli nácvik pokročilých technik na zadní vítr jako je např. předjíždění vln nebo pumpování/akceleraci v rámci pravidla 42 pod záminkou změny směru. Na závody jezdí vybraná skupina závodníků, většinou se snaží dlouho dopředu rezervovat ubytování, bydlí v apartmánech, kde si závodníci sami vaří jídlo, které jim vyhovuje, resp. doporučil výživový poradce. Mimo jiné díky tomu šetří svým rodičům dost peněz. Pokud jsou závody ve vzdálenější lokalitě, tak se snaží do místa závodu letět letadlem – závodníci jsou pak odpočatí. Fabrizio část aktivit financuje ze svého, mluvil o tom, že na klubu vybavil posilovnu, jezdí s vlastním člunem, organizuje některé tréninky bez nároku na honorář.

Z pléna zazněly dotazy na spolupráci s rodiči. Fabrizio to komentoval, že to je nehorší část této profese. Naštěstí jsou rodiče hodně zaměstnaní, aby mohli platit náklady na závodění (sezóna cca 8000 EUR), díky tomu naštěstí nemají velký prostor na zásahy do práce trenéra. Svěřenec při nástupu do klubu podepisuje smlouvu/klubový řád, která definuje způsoby práce v rámci klubu, trenér má velkou odpovědnost a pravomoci, svěřenci program jak tréninky, tak závody absolvují sami bez účasti rodičů.

Fabrizio svoji přednášku končil nádhernými záběry své svěřenkyně, ve skluzu na zadní vítr na Lago Di Garda v 35 uzlech ranního větru. Doprovázel to známým rčením, že hlavním cílem není produkovat špičkové jachtaře, ale harmonické spokojené osobnosti dobře vybavené do dalšího života.

Tomas KARAS