Do síně slávy vstoupil Václav Drbohlav

Eva Skořepová | 30.01.2019

Legendární trenér Václav Drbohlav byl v pondělí 28. 1. uveden in memoriam do Síně slávy Unie profesionálních trenérů ČOV.
 



 


Ocenění převzala jeho partnerka Jarmila Motejlková z rukou předsedy ČSJ Karla Bauera.


 


Václav Drbohlav byl trenérem TJ Tatranu Praha a jeho rukama prošla celá řada úspěšných závodníků – Veronika Kozelská Fenclová (OH Londýn a Rio), Radka Dobnerová (OH 1992), Tomáš Musil (OK kampaň na 470), Lukáš Neumann (OH kampaň na 49eru), Martin Kubový, Petr FialaMěl skvělé organizační schopnosti, i v osmdesátých letech se jeho svěřenci zúčastňovali mezinárodních závodů, a to i v západních zemích, dokázal také přivézt ten nejlepší možný materiál ze zahraničí
 
V časopise YACHT 1-2/2011 vyšla tato vzpomínka:

 

In memoriam Václava Drbohlava
Vaška Drbohlava jsem měl rád, často mi připomínal Jana Wericha, a to nejen vizáží. Pamatuji si, že rád na cestách na závody poslouchal Svobodnou Evropu či Hlas Ameriky nebo si těsně po revoluci nechával předčítat noviny a komentoval jednotlivé události. Velice rád měl červené víno, možná se mýlím, ale mám takový pocit, že ani nic jiného nepil. Ať jsme přijeli do západního Berlína, do Polska, do Holandska nebo kamkoli jinam, vždycky tam někoho znal a vždy se tam rovněž domluvil. Jediný jazyk, který jsem od něj nikdy neslyšel, byla maďarština. Jak nás dokázal v minulém režimu dostat tolikrát do kapitalistické ciziny, je mi stále záhadou. Netroufám si hodnotit, zda patřil k nejlepším trenérům své doby, věděl ale zcela určitě, co je třeba splnit, aby se z dětí později stali úspěšní závodníci. Drbákova (tak jsme mu všichni za zády říkali) výchova byla intenzivní a dlouhodobá, tři tréninky týdně v zimě v létě a dohromady pět týdnů různých soustředění každý rok nám dalo výborný teoretický i praktický vklad do našich pozdějších soubojů o vítězství. A všichni, kteří jsme touto školou prošli, víme, že bez ní by naše výsledky byly úplně jiné. Vašek nás však posunul dále i v dalších oblastech, které se sportem souvisí jen okrajově. Dodnes ho například slyším, jak s rukama v kapsách říká: „Pomáháme si, pomáháme si.“ Nebo jak rodičům vysvětluje, že jejich přítomnost na soustředění je všem jen na škodu. Tenkrát mi to připadalo řekněme zvláštní, dnes už vím, že to byla jeho snaha vést nás k samostatnosti i schopnosti spolupracovat. Já osobně budu na Vaška vzpomínat vždy v dobrém, jelikož jsem přesvědčen, že nebýt jeho, můj život by se ubíral jinými cestami, horšími. Vašku, díky moc.        
Martin Kubový
 
Na slavnostní večer v pražském kině Lucerna dorazila celá řada Tatraňáků, jeho bývalých svěřenců a přátel. „Ráda bych Vám ze srdce poděkovala za Vaši překrásnou účast na slavnostním setkání.Za veselé vzpomenutí, za příjemnou společnost. Bylo ohromující spatřit tolik milých tváří a přátelských jisker v očích. Jsem moc vděčná, že jsme spolu mohli sdílet neuvěřitelnou atmosféru večera. Je to dar, mít jako poklad u srdce takové vzpomínky. Děkuji Vám všem!
 
 


Podívejte se na přiložené fotky – radostně Vám s tátou máváme a přejeme hodně štěstí a tu tam nějaké podobně úžasné zážitky!
Stálé zdraví!“
dcera Zuzka Turková (Drbohlavová)

 

 

„Bylo mi ctí se této akce zúčastnit a moc děkuji organizátorům. Měl jsem to obrovské štěstí potkat v dětství Vaška a svojí prací s dětmi se snažím alespoň malou část toho, co mu dlužím, vrátit. Jeho vliv se přenáší na další generace jachtařů, i když bohužel ne pod vlajkou Tatranu.“
Pavel Schwarz

 

 

„Vaška si moc vážím za to, jak neuvěřitelně poctivě se nám věnoval, co všechno nás naučil a jaké zkušenosti (nejen jachtařské) nám tolik let předával. Jen málokdo z lidí mimo rodinu měl na můj život takový vliv, jako právě Vašek.“
Lukáš Neumann

 

 


 

Do Síně slávy bylo uvedeno třináct osobností, jež rozšíří téměř šest desítek trenérů z minulých let, kteří pomohli českých sportovcům k řadě velkých úspěchů. Na galavečeru UNIQA Trenér roku 2018 do Síně slávy vstoupili (v abecedním pořadí): Emil Brzoska(vzpírání), Stanislav Frühauf(běžecké lyžování), Milan Janoušek (biatlon),Jan Karger (basketbal),Josef Pešice (fotbal – in memoriam), Luboš Hilgert (kanoistika),Václav Drbohlav (jachting – in memoriam),Petr Přikryl (plavání),Ludvík Vyhnanovský (stolní tenis – in memoriam), Jindřich Kozubek (skoky na trampolíně),Miroslav Nekola (volejbal),Jaroslav Holík (lední hokej – in memoriam), Miroslav Pospíšil (basketbal).

 

 

 

Trenérem roku 2018 se stal Tomáš Bank (trenér Ester Ledecké), v kolektivech vyhrál kouč basketbalistů Ronen Ginzburg. Mezi nominovanými byl i Jakub Kozelský, jehož belgická svěřenkyně Emma Plasschaert se vloni v Aarhusu stala mistryní světa ve třídě Laser Radial.
 


Trenéra roku volí členové Unie profesionálních trenérů, která je součástí České trenérské akademie, složky ČOV. Zasedá v ní 140 odborníků z téměř 40 různých sportovních svazů. „Jsem rád, že Český olympijský výbor před šesti lety zvedl doslova ze země téma prestiže cechu trenérského. Tato anketa je unikátní i tím, že v ní volí jen trenéři,” vysvětluje místopředseda ČOV Zdeněk Haník.

 

 

Video z akce Trenér roku: ZDE


Foto ČOV/Jan Malý






nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
SOUHLASÍM VÍCE INFORMACÍ