Centomiglia 2021 – další start lodě ze Slap a umístění na pódiu

Eva Skořepová | 20.09.2021

71. ročník slavného závodu byl především díky anti covid opatřením netradiční. Trať byla změněna a zkrácena.




 

V jižní části jezera byl točný bod v místech, kam se čeští jachtaři hned tak nezatoulají, neboť tam termika ze severu v dopoledních hodinách už téměř nefunguje, u městečka Bardolino. Většina závodního pole tam ale připlulapo 14.00, takže už na vítr z jihu a ten tam zřejmě funguje spolehlivěji. Záměr pořadatelům tedy vyšel.


Ale popořadě. Naše posádka přijela do mariny u městečka Gargnano tři dny před startem závodu, který byl v sobotu 4. 9. 2021 v 8.30. Počasí nám přálo a po jeřábování a ustrojení lodi jsme čtvrtek a pátek intenzivně trénovali (možná až moc, v pátek večer jsme se shodli, že toho bylo až, až). Nicméně jsme vyzkoušeli všemožné varianty plachet a jejich výměn a manévrů. Poučeni z minulých ročníků jsme nasadili i bouřkovou kosatku, ref na hlavní plachtě, provětrali jsme příďové plachty – Code 5, Code zero i Genakr, ,,zaběhli“ nové otěže atd.

 


V sobotu se nám start vydařil a křižování v zesilující dopolední termice probíhalo bez kolizních situací a neplánovaných obratů. Drželi jsme se v popředí ,,normálních“ lodí, foilová letadla, ať už jedno nebo vícetrupá, se rychle vzdálila, za nimi jelo několik skifů se čtyřmi až deseti lidmi na trapézu (Libera) a potom už skupina s naší lodí Waratah - T boat 850. Zkrácená trať neměla severní točný bod u města Riva, ani povinný průjezd u Malcezine. Povedlo se nám vystihnout vhodný čas pro rozrefování hlavní plachty a s minimální ztrátou jsme pokračovali v křižování. Termika slábla a po minutí severního točného bodu jsme se ještě chvíli svezli na genakr ve skluzu. Termika ale rychle slábla, takže přišlo polední střídání větru a s ním téměř povinná hodina parkování s rychlostí do jednoho uzle. Po naskočení větru z jihu už zbytek závodu probíhal téměř bez možnosti něco vylepšit.


Jediné větší rozhodování bylo chvíli po otočení jižního bodu u města Bardolino, nakonec jsme nasadili Code 5 místo Genakru a na dlouhém, ostrém přejezdu k cíli u Gargnana jsme vydělali. V některých poryvech jsme totiž Code 5 sotva uvezli, a to má plochu 85 metrů, Genakr má 105 m a je hlubší.


Poprvé v historii našich startů jsme do cíle dojeli za světla, samozřejmě díky kratší trati. Musím se přiznat, že pravidelné noční hledání točného bodu na jihu u města Desenzano del Garda mi opravdu nechybělo. Bóje totiž nikdy není přesně na udávaných souřadnicích a hledat její slabě blikající oranžové světlo bývá horor, protože městečko na břehu má oranžových sodíkových výbojek několik set. V jednom ročníku jsme jeli na ,,tutovku“ správným kurzem k blikající bóji a pak se z ní vyklubal vypnutý semafor na silnici na břehu

 


V naší skupině lodí do 9 m délky, bez foilů a bez trapézu jsme skončili na druhém místě. Vítězní Italové nám odskočili už na prvním točném bodu, jejich loď pravděpodobně s naklápěcím kýlem a daggerboardy jela na stoupačku rychleji. Takticky jsme nezaznamenali žádnou chybu z naší strany, z tohoto pohledu se jednalo o nejpovedenější závod. Bohužel se tentokrát našel někdo ještě rychlejší. Aplikace KWINDO letos zklamala, měla časté výpadky, neviděli jsme dlouhé časy ani naši loď, ani soupeře (vítěznou loď nikdy, Maďary a Rakušany občas). Při krásném, slunečném počasí nebyla k navigaci potřeba, při křižování měl hlavní ,,slovo“ taktický kompas.


Naše posádka startovala ve složení Jiří Kvasnička – kapitán a hlavní plachta, Zdeněk Kacálek – kormidlo, Petr Kouřil a Ladislav Kratochvíl mastmeni.
                                                                                                                                                                                                                             Zdeněk Kacálek






nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
SOUHLASÍM VÍCE INFORMACÍ